Ubytovani Restaurace Pokoje Kontakt Bowling Fotogalerie Okoli a region Sport - zabava

Hotel Sonenhof - Slavie
Horní Podluží 295
Horní Podluží 407 57

Telefon: +420 731 479 876
Email: slaviehp@tiscali.cz


SPORT a ZÁBAVA...

Cyklostezky Vás zavedou do nejkrásnějších míst Lužických hor a Českého Švýcarska. Vybrat si můžete hned z několika tras.

Pro všechny co rádi chodí: Chráněná krajinná oblast České Švýcarsko je plná pískovcových skalních útvarů atraktivních pro turisty. Zřejmě nejznámějším z nich je Pravčická brána, dále skalní stěny, hluboká údolí a soutěsky, jeskyně, převisy apod., na levém břehu pak kompaktní stolová hora Děčínský Sněžník (723 m) a bizardní skalní města. Nejnavštěvovanější část parku je Hřensko a jeho okolí, kde také najdeme známou Tichou a Divokou soutěsku, což je hluboký sklaní kaňon. Často navštěvovanou a turisty oblíbenou zastávkou Českého Švýcarska je také Mariina vyhlídka u Jetřichovic, odkud je nádherný výhled na okolní krajinu. Zvláštním, mnoha pověstmi opředeným místem je Dolský mlýn v údolí řeky Kamenice. Toto stavení se nachází 1 km od Vysoké Lípy a láká hlavně romantické povahy.

TYPY NA VÝLET...

Samota Nový svět
ležela na lesem obklopené lučině na západním úpatí Šibeničního vrchu asi 1,5 Km jižně od Horního Podluží. Původně se nazývala Hamplovo bělidlo podle Ignaze Hampela z Jedlové, který využil zdejších bohatých zdrojů vody a v roce 1826 zde založil přírodní bělidlo. Ještě téhož roku si tu postavil malý domek a o dva roky později vybudoval velký obytný dům. V roce 1842 přešlo bělidlo na jeho syna Franze, který je provozoval až do roku 1913, kdy bylo zrušeno. Samota se potom stala zemědělskou usedlostí a zanikla až krátce po druhé světové válce. Dodnes zde zůstaly pouze nepatrné náznaky vodních příkopů a nádrží. V místě bývalé zahrady uprostřed louky je mezi několika vzrostlými stromy ojedinělý exemplář tisu červeného. V okolních lesích se zachovalo několik hraničních kamenů z roku 1740, vymezujících starou hranici rumburského a kameni-ckého panství.

Světlík
je zaniklá osada asi 1,5 km severně od Horního Podluží, jehož je dnes součástí. Osada je poprvé zmiňována roku 1748 a v roce 1885 měla již 49 domů, v nichž žilo 339 obyvatel. Ještě před druhou světovou válkou zde stálo 17 domů s pekárnou a hostincem, ale v roce 1945 zůstala osada opuštěná a postupně zanikla. Dnes zde najdeme jen pár osamělých domů, využívaných k rekreaci. U bývalé osady je velký stejnojmenný rybník, který je dnes chráněným hnízdištěm vodního ptactva. Rezervace zahrnuje také rašeliniště za rybníkem s výskytem chráněných rostlin. Na východním břehu rybníka stojí neudržovaný starý větrný mlýn holandského typu 19. století, který je unikátní technickou památkou. Kruhová zděná stavba je zakončena jehlanovou střechou s vikýřem, ze kterého dnes ční pouze nepatrné zbytky původního pětilopatkového větrného kola. Mlýn byl postaven v roce 1843 a sloužil až do roku 1945, kdy byl opuštěn a začal chátrat. V roce 1962 byl sice kompletně zrekonstruován, ale jeho vnitřní zařízení brzy zničili vandalové a větrná smršť. Dnes je mlýn v soukromých rukou a postupně je komletně rekonstruován a má i svou turistickou známku.

Velký rybník
leží na horním toku Lužničky u osady Ladečka, asi 1 km severozápadně od Horního Podluží a 1,5 km severovýchodně od Rybniště. Rybník s rozlohou 22 ha je největší vodní plochou Děčínska a významnou ornotologickou lokalitou, kterou využívá k odpočinku řada druhů tažných ptáků. V roce 1982 zde byla proto vyhlášena přírodní rezervace, která zahrnuje i pobřežní mokřiny s výskytem chráněných rostlin. Z ohrožených druhů ptáků zde byl pozorován například Bukáček malý, Jeřáb popelavý nebo Orel mořský. Opakovaně se zde vyskytuje také Moudivláček lužní a Potápka rudokrká, která zde dokonce v druhé polovině 70. let, jako na jediném místě v Čechách, hnízdila. Na jižním břehu rybníka roste mohutná přes 100 let stará lípa srdčitá.

Luž
je nejvyšší hora Lužických hor (793m). Horským hřebenem přes Luž odedávna vedla zemská hranice mezi Čechami a Lužicí. Na svahu se nachází chráněný prales původních porostů. Dnešní státní hranice prochází vrcholovou plošinou hory, dostupnou turistům obou zemí. Na plošině jsou zbytky honosné turistické chaty, která vyhořela 1.1.1946 a dominanta komunikačního převaděče signálů. Poměrně namáhavý výstup z rozcestí pod Luží u osady Myslivny odměňuje daleký kruhový výhled. Nejvýhodnější přístup je červenou trasou KČT.

Křížová hora
je poutní místo hodně navštěvované poutníky, kteří zde nachází duchovní útěchu. Návštěvnost tohoto místa je značná. Především je to na církevní svátek Povýšení sv. Kříže (14.září). Ke vzniku tohoto poutního místa se váže následující událost: V 18. století v době protireformace, museli luteráni opustit tento kraj. Mezi nimi bylo i sedm jiřetínských občanů, bratrů Donátů. Bratři dali přednost opuštění vlasti, než-li přistoupení na katolickou víru a odešli do Německa. Hned první noc měli všichni stejný sen. Zjevil se jim Spasitel na kříži a volal je zpět. Rozhodli se, že se nejmladší z nich, který byl nemocný na nohy, vrátí a přistoupí na katolickou víru. Po svém návratu nechal na otcově pozemku vystavět dřevěný kříž, který stával na místě dnešní Olivetské zahrady, a uzdravil se. Poté sem přicházelo mnoho trpících prosit Boha o pomoc. Původní dřevěná kaple z roku 1759 byla v roce 1779 zbořena silným orkánem, ale dřevěný kříž, který sem byl přinesen, zůstal nepoškozen. Roku 1783 byl položen základní kámen nynější kamenné kaple, která byla dostavěna a slavnostně vysvěcena roku 1796. Samotná věž byla vystavěna později a tak zvony na věži poprvé zazvonily až v roce 1886. Jedenáct rokokových zastavení Křížové cesty nechal postavit v roce 1759 zdejší farář Gottfried Leissner. Na počátku Křížové cesty jsou sochy svatého Petra, sv. Jakuba a sv. Jana (z roku 1764), za nimi se nachází Olivetská zahrada se sochou modlícího se spasitele a anděla s kalichem v ruce. Vlevo na pokraji lesa je socha trním korunovaného Spasitele z roku 1859, znázorňující motiv Ecce homo, neboli Ejhle člověk. Na západní straně kaple se nachází socha Neposkvrněné Matky Páně (z roku 1869), v její blízkosti nikdy navysychající studna a na konci celého areálu se nachází kaple Božího hrobu. Od roku 1993 prochází celé poutní místo postupnou rekonstrukcí, včetně okolního lesoparku.

 

Hotel Sonenhof Slavie 2008 by mptasek